HORNICKÉ A HUTNICKÉ LISTY 7/1905
ŘÁD HOR OLOVĚNÝCH U MĚSTA STŘÍBRA
roku 1513 ustanovený
prof. dr. Jindřich Ladislav BARVÍŘ
Propůjčky v královských dolích na takový způsob mají dávány býti podle práva hor olověných, jako se na linšaftích propůjčky dávají, do času jmenovitého, pokud se kto s pergmistrem smluví, buď do půli léta aneb do roka, a aby žádnému více nebo déle jedné propůjčky nepropůjčoval než do roka, a komu by na některý čas propůjčka vyšla, a on že by zase na témž místě propůjčku vzíti a dělati chtěl, tehdá jinému mimo něho nemá dána býti než jemu s jeho tovařiši, leč by pergmistr na tom místě jinými havéři na košt krále Milosti osaditi chtěl, toho má vůli, a tomu se žádný brániti nemá.
A což by koli pán Bůh naděliti ráčil rudami, ty rudy aby králi Mti k ruce skrze pergmistra kupovány byly od havéřův, centnýř rudy po 18 groších českých, a šlichu po 18 groších českých, a ta ruda i se šlichem aby na čisto byla prána, jako jest byla v ty časy prána, když ještě propůjček nebylo. A ten jistý práč má býti na košt krále jeho Mti, aby všecky rudy i šlichy pral z těch ze všech dolův králi Mti příležících na horách olověných, a ti, kdož propůjčky míti budú, mají dávati králi Mti desátý centnéř rudy i šlichu. A jeho Mt. královská v těch dolích, kteréž na košt svůj drží, tímto je fidrovati má napřed všemi fudrnostmi, kteréž k těm svrchu psaným dolům příleží.
Item. Toto jest vymíněno, aby železa byl dostatek na horách ke všem potřebám, a kováři aby byli na košti krále Mti, a uhlí i šmidkošt všem těm havéřům. A ti havéři jakéhožkoli nádobí potřebovati budú, má jim pergmistr prodati, nejprv pemrlici za 3 groše české, čtvrtželez za 12 grošů, fimol za 3 groše, nosatec za 3 groše, klín veliký za 6 grošů, ploci k témuž klínu za 6 grošů a šarklin za 4 groše, a šarploci za 3 groše, žumpaizn za groš, faisl větší za víc a menší za míň.
Item. Lojem pak jeho Mt. královská jich fidrovati nemá, ten sobě mají sami kupovati havéři.
Item. Jestliže pak kto propůjčku přijmul a nezachoval by se tak při ní, pokud smluvu má, buď v díle že by kto dělati nechtěl, neb že by kto rudu kradl, aneb že by některú jinú věc učinil, ježto by se poznalo, že by skrze něho přišla škoda králi Mti, tomu takovému tu propůjčku pergmistr moc má zdvihnúti.
Item. A pokud kto kterú propůjčku přijme, mají býti toho štufy vyťaty, aby každý věděl, pokud jest ji přijal.
Item. Kdyby z jedné propůjčky na druhú kdo duršlak udělal, ihned jak vortík pronikne, aby díla nechal, dokud to pergmistrem a jinými úředlníky ohledáno a opatřeno nebude.
Item. Pergmistr z které propůjčky králi Mti. urburu vezme, který týden a od koho zejména, to má napsati, a tu urburu aby zvlášť choval, a nachovaje s rošt nebo cožkoli, aby ji zvlášť spálil, a tak aby věděl, co z té urbury olova udělá.
Item. Při těch horách olověných tito úředlníci mají býti: pergmistr, šteygéř, práč v lezofě a koštýř, a těm úředlníkům přísaha má dána býti od pana hofmistra, kterýž by byl v ty časy na Horách Kutnách. A pakli by hofmistra v ty časy na Horách olověných nebylo, tehdy pergmistr má to vznésti na pana mincmeistra Mt. a pana hofmistra, aby ty úředníky změnili a jiné přiložili, a jim každému přísaha aby byla dána.
Item. Starší nad havéři mají být čtyři, a těm má dávána býti přísaha na rathúze v městě Stříbře.
Item. A jiné propůjčky, které by koli měly propůjčovány býti k dědičnosti na gruntích krále Mti na horách olověných, jakožto v Rušperku neb kdežkoli nájmem couku k hledání a pavování, ty mají dávány býti od pana mincmeistra Mt. a od pana hofmistra v ty časy na Horách Kutnách na takový spůsob, když by koli pán Bůh rudami naděliti ráčil, aby ty rudy a šlichy byly kupovány k ruce krále Mti skrze pergmistra toho královského, kterémuž by bylo u královských dolův na horách olověných poručeno, anebo skrze jiného úředlníka, kterýž by měl týž poručení, a na týchž horách olověných od jeho Mti pana mincmeistra a pana hofmistra. A ty rudy i šlichy aby se na čisto praly tak, jakož se perú na lezofě krále Mti, a centnéř té rudy i šlichu, po čem by se ti kverci s tím pergmistrem a úředlníkem smluviti mohli, a zač by jiní od nich kupovali neb kupovati chtěli nebo měli, a to bez podvodu a fortele, aby žádný nenasazoval vejš. A ti kverci, kteříž by přijali propůjčku na gruntech krále Mti, sú a budú povinni jeho Mti královské urburu desátý centnéř rudy i šlichu dávati, leč by bylo pod jakú výměnkú, aneb že by komu od jeho Mti pana mincmeistra na to byl frystunk dán. A tyto takový propůjčky, kteříž by koli kverci přijali, jestliže by se při těch propůjčkách tak nezachovali, jak by se zachovati měli, a jakým neřádem šli, ježto by se poznalo škodné králi jeho Mti i těm horám, tu pan mincmeistr Mt. a pan hofmistr v ty časy na Horách Kutnách těm a takovým mají moc tu propůjčku zdvihnúti.
Urozený pan pan Jindřich Tunk z Brníčka, nejvyšší mincmeistr království českého a foit markrabství lužického ustanoviti jest ráčil tento řád i za právo na horách olověných krále Mti u Stříbra skrze urozeného pana Jakuba z Fuglhausu, v ty časy hofmistra na Horách Kutnách, aby se tím řádem spravovali a při něm se tak zachovali na týchž horách olověných buď v dolích královských nebo při jiných dědičných propůjčkách, jakož se svrchu píše. A pakli by se kto při tom nezachoval a z toho vystupoval, tu jeho Mt pan pan mincmeistr a pan hofmistr neb úředlníci na týchž horách od jeho Mti pana mincmeistra ustanovení mají tu moc takového trestati, pokudž by kto provinil, tak jakž se jeho Mti panu panu mincmeistrovi a panu hofmistrovi zdáti a líbiti bude.
Dalo se na horách olověných u Stříbra léta 1513, tu sobotu po Božím Těle a měsíce června.
---xxx---
K tomu sděluje prof. dr. Jindřich Ladislav Barvíř, že v archivu Musea království Českého zachována jsou "Registra královských hor olověných u města Stříbra" z let 1501, 1503, 1510, 1511-1515, 1517, 1521, 1523 a 1524, tedy z doby, o které dříve se myslilo, že z ní o kutání u Stříbra snad nic nebylo zachováno. Z register těch vysvítá, že snad právě roku 1501 byly tu ujaty a sice některé staré doly, neb ve knížce z roku toho pocházející z počátku není o havířích řeč, teprve později, a pak mluví se již hnedle o hlubině a o štole. Registra všecka jsou česky psána, ale dle jmén kverků z roku 1503 byly ujaty Hory Červené a úředník královský Jelenek nejprve ujal 8 třidcatých pro pana mincmajstra jakožto "tále královské", ostatek měli kverkové. Tenkráte již vyrábělo se olovo a bylo posíláno do Hor Kuten. I bylo užitku roku toho na 8 třidcatých pro krále z Hor Červených za 1. a 2. čtvrtletí po 8 zlatých Rýnských, za 3. a 4. čtvrtletí po 4 zlatých Rýnských, dohromady za rok 1503 tedy 12 kop grošů českých. Práce havířská byla smluvena akordně: dvě látra pod v hlubině na 8 kop grošů českých, tři látra nad ve svrchním poli na 6 kop grošů českých, v dolejším poli tři látra, jedno nad a dvě do pole na 9 kop grošů českých. Roku 1510 platilo se nákladníkům za cent rudy 19 grošů, za kyblík šlichu po 14 groších, za kyblík rudy po 16 groších.
Roku 1513 počet havířů královských kolísal mezi 15 a 27. Tenkráte propůjčeny byly "hory ležící u města Stříbra jménem v Rušperku k dělání erbštoly Kašparovi s kverky jeho podle práv horních, k čemuž by koli přišli, aby toho týž Kašpar s kverky svými užiti mohli, než s tuto výměnkú, aby erbštolu dělali fudrovnú, tak aby se mohli tam erbštolú všemi potřebami fudrovati, a na to jest jim jeho Mil. královská ráčil dáti pomoci 24 grošů českých". Téhož roku jmenuje se "Německá šachta", snad nedávno nově založená. Z rudy nákladníky dobyté odváděla se jedna desetina urburou.
Roku 1517 je popisován již jakýsi rozkvět těžby. Bylo posíláno olovo na Krumlov pánu z Rožmberka, celkem něco přes 191 centů, za něž bylo obdrženo 191 kopa 27 grošů českých, neboť 1 cent olova byl prodáván po 1 kopě grošů českých. Do Kutné Hory bylo posláno mnoho olova i rudy a taktéž čítán byl 1 cent olova po 1 kopě grošů českých. Kromě Německé šachty jest zmínka o "České haldě".
Roku 1520 jest zmiňováno, že posíláno bylo olovo též na Velhartice, částečně výslovně pro pana Václava Valeckého, celkem skoro 170 centů. Krom toho zdá se, že i stříbrští někteří měšťané vyráběli olovo. Roku 1524 jest uváděna dodávka do Hor Kuten, a to 174 centů, 38 liber olova a 90 centů rudy, rudu čítaje cent po půl kopě grošů českých. Roku toho registra královská vykazují všeho příjmu za koně, olovo a za rudy 270 kop 35 grošů českých.
__________
Pramen:
Hornické a hutnické listy 7/1905, str. 97-98
Dokumentační fond CMC
